Před asi 7 lety přijela kolegyně z dovolené s pejskem, kterého koupili od souseda za pár piv.
Nemohli se dívat, jak se k němu choval. Byl mu asi rok, byl uvázaný na těžkém řetězu u boudy, házel mu pouze kosti a prý ho bil a když se vracel z hospody se stejně zřízenými kumpány si z něj dělali terč a házeli po něm kamením….myslela, že si ho nechá, ale pro jejich 2 psy to byl vetřelec.
Tak skončil u nás – rozhodli jsme se hned, ještě nám ani neoschly slzy, co nám tekly při tomhle vyprávění.
Druhý den ho přivezla… uzlíček nervů.
Kost a kůže.. naháněl hrůzu všem štěkotem, vrčel, nechtěl jíst,pít, bál se i pohlazení… pak si zvykl na mě, ale manžel a synové si jeho důvěru získávali dlouho…
Dodnes mu vadí, když z někoho cítí alkohol, to mám co dělat, abych ho udržela na vodítku a štěká jako pominutý… ale jinak to je ten největší mazel, jakého známe.
Za nás by snad položil i svůj život, hlídá nás, stačí když je u nás návštěva a při debatě promluví hlasitěji a už to bere jako útok na nás, všeho nechá a jde nás bránit.
Není to sice příběh veselý, ale je alespoň s dobrým koncem…
Od: anddy
Jezevčíci jsou úžasní psíci s velikým milujícím srdcem a smyslem pro humor. Měli jsme 2, otce a syna a tolik zábavy, co jsme si s nimi užili se nedá ani popsat. Je dobře, že skončil u vás, určitě mu bylo lépe.
Máte krásného pejska. Ubrání vás před jakýmkoliv vetřelcem.
Krásný jezevčík – aspoň myslím, smutný příběh, to úplně nenávidím, jak se některým zvířatům ubližuje, ať už se jedná o psy, kočky, koně… nechápu, proč si je lidi pořizují a pak se nestarají a ubližují ….