Rodiče dnes Terezce splnili sen, a když si ji u nás vyzvedli, vypravili se na nádraží a udělali si výlet vlakem do Mladé Boleslavi.
Byla nadšená, a když se vrátili, hned vyprávěla, jak to bylo hezké. Jak jela vlakem, dívala se z okna a pak byla v herničce, než zase jeli zpátky.
Tam se, jak se patří, vydováděla, jak s velkými kostkami, tak na malé mašince. Bude zase dlouho plná dojmů.
Mezitím děda usedl na elektrokolo a jel se podívat na Nikolku.
Ta je zas nastydlá víc, než byla. A to jsme ani nebyli s ní venku. Pokud se to nezlepší, budeme ji hlídat.
Zase spolu něco dobrého upečeme. Ráda mi při tom pomáhá, hlavně dělá ráda pudink, jako minule. 🙂
Sobota utekla jako voda, já zatím připravila pohoštění na večeři – obložené talíře se šunkou, sýry, okurkou, paprikou. Po výletu to přišlo k chuti.
Z Třemošnice do Čáslavi jezdí „čugála“. Jezdí dva vagóny. Škoda, že nemohli nechat ty staré a šoupli nám dva novější tipy.
Včera byla Terezka opět v Mladé Boleslavi, rodiče mají dovolenou, ale proprší jim – tak jezdí alespoň do herničky.
Když jsem byl malý a jednou jsme byli v Mladé Boleslavi, nejvíc mě fascinoval počet nových škodovek zaparkovaných na parkovišti před jejich fabrikou.
V sobotu se opět Terezka svezla vlakem, jeli zase do Ml. Boleslavi. Tentokrát ji vlak ukolébal, a ona na 20 minut usnula. Tak se rodiče smáli, že si udělali výlet sami :-). Nakonec se ale probrala, užila si herničky a cestu zpátky si už odříkala všechny stanice. 🙂 Nakonec jsme si tu ještě opekli buřtíky.
Moji kluci, když byli malý, tak chtěli se alespoň jednou projet vlakem, protože jsme všude jezdili autem, tak jsem je naložila na motorák do Frýdku, a jeli jsme tam a zpět. Jen cesta vlakem, nic víc a bylo to pro ně nej dobrodružství.
No to tedy ano, někdy si myslíme, že máme doma kluka, a ne holku. Vlaky, auta, autobusy, to je prostě její. Když jede k nám, má jich plnou igelitku a i doma furt parkuje, dělá kolony, jezdí sem tam, povídá si u toho důležitě. Má k tomu dva malé semafory a krabici s dopravními značkami a strašně ji zajímá, co znamenají, tak jich už spoustu umí.
Teď marodí zas Nikolka, rýma, kašel, ale udržet v klidu je těžké. Tak tu dnes u nás byla, četly jsme, kreslily, počítaly, jel tablet i počítač. Pomalu pravidelně je nemocná týden, pak 14 dní ve školce a to se furt opakuje. Kdyby s ní byly rodiče furt doma, tak by je snad ze zaměstnání vyhodily, že tam furt nejsou. Tak hlídáme a děláme to rádi.
Pamatuji si, když moji kluci jeli prvně vláčkem do Čáslavi, jak z toho byli nadšení. Vláček je zážitek, proti autu.
Tak to byla Terezka určitě nadšená a moc spokojená a Nikolka ať se brzo uzdraví.