Na návrší zvaném Starý Hrad stával přemyslovský knížecí hrad již ve 12. století. Za husitských válek byl tento hrad zcela zničen a zůstala po něm jen nevýrazná terénní vyvýšenina. Na Starém Hradě však přesto stojí malebná zřícenina. Je to zřícenina barokní kaple sv. Floriána a sv. Šebestiána. Tato kaple byla pobořena při tvrdých bojích za II. světové války v roce 1945. Z návrší Starého Hradu je pěkný výhled na Bzenec a okolní krajinu posázenou vinohrady.

Zámek v Bzenci

Ve městě stávala gotická tvrz, která byla později přestavěna na renesanční a barokní zámek. V polovině 19. století byl barokní zámek zcela zbořen a na jeho místě byl postaven dnešní romantický novogotický zámek.

Zámek sice není veřejnosti přístupný, ale rozhodně byste měli navštívit zámecký park. Zde roste lípa velkolistá, jejíž stáří se odhaduje na 900 let a patří tedy mezi nejstarší stromy na Moravě. Při návštěvě Bzence ve stínu této lípy prý odpočíval císař Rudolf II.

Za panování císařovny Marie Terezie vichřice strom rozvrátila na devět částí, které jsou dnes podepřeny a dosahují výšky až 25 m. Podle této lípy bylo nazváno i zdejší oblíbené víno Bzenecká lipka se zlatavou barvou. Další známé bzenecké víno má název Zlatý hrozen a vyhlášená je taky značka šumivého vína Chateau Bzenec. V roce 1875 byla v Bzenci jako první v českých zemích založena výroba šumivých vín klasickou metodou. Vinařství v Bzenci má vůbec starou tradici, první vinohrady jsou zmiňovány již od roku 1371.

Na náměstí Svobody stojí barokní mariánský sloup. V Bzenci se taky zachovala řada domů bývalé židovské čtvrti, v prostoru mezi zámkem a náměstím Svobody, a židovský hřbitov. Barokní kostel sv. Jana Křtitele najdete východně od náměstí a vedle něj stojí sloup Nejsvětější Trojice z počátku 20. století.
Kyjov

Jen přibližně 11 km západně od Bzence se nachází další významné vinařské město, Kyjov. Kyjov je nejenom známé středisko slováckého folklóru, ale taky kyjovské vinařské oblasti, kterou proslavila zejména zdejší bílá vína. Kyjov je poprvé připomínán v roce 1126 jako trhová ves, která byla majetkem kláštera Hradiska u Olomouce. Z trhové vsi se postupně vyvinulo městečko a v roce 1548 byl Kyjov povýšen na královské město.

Na Masarykově náměstí stojí renesanční radnice s věží a barokní mariánský sloup. Najdete zde rovněž barokní, původně kapucínský kostel Nanebevzetí Panny Marie a sv. Cyrila a sv. Metoděje.

Zámek v Kyjově

Na Palackého ulici stojí nejstarší budova ve městě, renesanční zámeček s věží z poloviny 16. století. Později byl barokně stavebně upraven a v roce 1911 rekonstruován a opatřen sgrafity Jana Köhlera s výjevy z dějin Kyjova. Zámeček je sídlem Vlastivědného muzea. Můžete se zde seznámit a pravěkem Kyjovska, s jeho lidovou kulturou a přírodou.

Uvedený text je ukázková kapitola z e-knih Jiřího Gleta Turistický průvodce V. zajímavosti z moravských  hradů a zámků. Dalších 20 kapitol o hradech a zámcích Jihomoravského kraje a kraje Vysočina najdete v knize. Kniha je součástí celé série průvodců mapující Čechy, Moravu a Slezko.