Zážitek z minulého týdne s neteří.
Nedělní odpoledne, klid a pohoda. Pěkná pohádka už skončila, stihl jsem si dát i dvacet.
Nastal tedy čas návštěv-:) Přišel bratr se 7 letou neteří. Dali jsme si kafe a začal klasický rozhovor co nového v rodině.
Děcka začala hráli člověče nezlob se.
Kačka říká: „Strejdo pojď si si s náma zahrát„. Co už, šel jsem.
Normálně nosím brýle, když si čtu, jsu na pc…. tak si je sundám, protože na blízko vidím dobře.
Sundal jsem si je.
Kačka se na mě podívala a říká: „Strejdo radši si ty brýle zase dej, vypadáš hrozně“ Všeobecný výbuch smíchu kolem dokola.
Tak jsem si je nasadil. Druhý výbuch smíchu.
Kačka řekla: „Už je to lepší, jseš na řadě“
Celkem ji chápu. 51 letý stařec, bez vlasů a brýlí musí dítěti připadat strašně.
Večer jsem se zkoukl v zrcadle. Není to tak hrozný-:)
od: admina
Tuhle Terezka řekla: „já už nechci tablet, už je vybitej“ :-), prý „pojď, budeme hrát člověče“, tak jsem ho nastavila a ona: „musíš na druhou stranu, tam je to delší a nechám Tě vyhrát“ … později: „já Tě nevyhodím, postavím se vedle“ 🙂 a „co to piješ?“ – kafe – „a proč taky nemám kafe?“ – protože děti kafe nepijou – „ale já jsem už velká, už chodím do školky“ – tak jsem šla a udělala jsem jí Caro s mlékem. Upila a řekla: „hm, já jsem ještě malá, to vypiješ Ty“ :-). Tak jsem se napila a ona: „tak už házej, ať tu nejsme do večera“ … 🙂 (jo, to slyšela ode mě, to jí občas řeknu, když se obléká pomalu)
Človrdo jsme hrávali jako celorodinný turnaj, byla při tom vždycky veliká legrace. A dětská upřímnost je úžasná, mě moje vnučka nedávno řekla. „Babičko ty nejsi tlustá ty jsi jen měkkoučká,“ rozesmála mě sluníčko moje.
No jo, děti, ty umí „potěšit“…., nedávno ta starší u nás prohlásila: vy už jste starý, vy tu už dlouho nebudete …, ta mladší to s tím svým proč se ptala „proč jsi babička“ – „protože ty máš mámu a máma taky má mámu a to jsem já“. Pochopila a řekla: „aha, já mám tátu a táta má taky tátu a to je děda“ – jen nevím, kterého dědu myslela, ale to je fuk 🙂
Určitě to tak hrozné není, jen je zvyklá, že nosíte brýle …, příště jí to bude připadat normální …, kolega v práci začal nosit čočky a my si nemohli zvyknout, vypadal úplně jinak …
Když si vzpomínám na své školní léta také jsme to tak měli, už dokonce třicátnici byli pro nás starci, ale co je hlavní, že jste spokojen se sebou vy.