Pozvali mne známí. Proč ne?

Tak jsem si zabalila tašku a jela. Ubytovali jsme se a začali vybírat program nejbližších dnů. Patřila do něho návštěva Rio parku Lipno, výlet lanovkou, projížďka parníkem.

Rio park mne překvapil. Slyšela jsem o něm jen útržky informací a nedokázala jsem si představit, o co jde.  Byli jsme se tam podívat už ten první večer, jen jsem kulila oči. Hned u vstupu nás prohlíželi Sekuritas. No, moc příjemné to není, ale pořád je to lepší, než kdyby tam vlezl někdo se zlým úmyslem.
Ale za to uvnitř – tolik atrakcí, tolik možností zábavy. Jsou zde v zábavné formě ukázány všechny možné sporty, které jsou zastoupeny na Olympiádě v Riu. Děti i dospělí skáčou z věže do vody ( místo bazénu obrovská nafukovačka), hrají šachy, (i člověče nezlob se), házenou s instruktorem, který jednotlivé hráče pokřikem upozorňuje, co se  s míčem dá zrovna udělat, a rozhodčím, který přísně dohlíží na pravidla.
Děti zkoušejí na simulátorech udržet se na serfu, učí se jízdě na onlinech, na vodní ploše jsou vytyčeny dráhy pro závody v plavání, ohraničené místo pro vodní pólo. Tenis, badminton, plážový volejbal. A spoustu jiného, činností je zde moc, nedá se všechno vyjmenovat.
Na závěr se zmíním ještě o jednom sportu. Je to běh – sprint na padesát metrů. Měli jsme sebou malého chlapce – čtyři a půl roku. Bezva kluk, jen poněkud nesportovní typ.  První večer si jen vše prohlížel, ale nic ze sportovních aktivit si vyzkoušet nechtěl. Druhý večer zrovna tak. Jenže při odchodu jsme se na chvíli opět zastavili u běžecké dráhy.  Děti běhaly jak o život, často doprovázeny někým z dospělých z rodiny. Na velké světelné tabuli byly jejich jména a po doběhu se objevil  výsledný čas. A nejlepší bylo, že na stupních vítězů dostávaly i medaile. Dráhy jsou jen tři, takže nikdo z malých závodníků domů bez medaile neodešel. Náš hošík stál a nedutal.
Pozoroval soutěžící, jak běží i předávání medailí. Pak odmítl otázku, zda se už půjde domů. Chce závodit. U zápisu byla velká fronta, ale ani to prcka neodradilo. Poctivě si ji vystál a už jsme stáli na startovací čáře. Já taky, co myslíte. Přece si to nenechám ujít! Podle příkazů trenéra jsme protřepali a protáhli nohy a Na Start! Prásk.
Malý utíkal jak o život! A samozřejmě byl PRVNÍ. Jak taky jinak?
Kdybyste viděli ty jeho rozzářené oči a nevěřící výraz!  „Já jsem byl první? Opravdu? Já jsem vyhrál?“ Myslím, že po tomhle svém prvním úspěchu se už nebude bát dalších sportovních aktivit :-)
A já? Jak jinak, já jsem byla v Riu bronzová :-)
Matyllda

2 komentáře u „„Pojeď s námi na pár dní na Lipno““

  1. veruska napsal:

    Tak tam jsem taky nebyla.S dětmi jsou ty výlety nějak lepší. Je větší legrace.

  2. Lada napsal:

    Lipno je krásné nejen v létě, např. Stezka korunami stromů je nádherná i v zimě.

Napsat komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna.