Náš příběh začíná když jsme si pořídili ježečka. Dali jsme jí jméno Bodlinka.

Takže naše bodlinka nám prvních pár týdnu utíkala z terárka než jsme si ho přizpůsobili. Jednou nám takhle opět utekla, cely den jsem ji hledala! V obýváku: za gaučem za skříněmi, v kuchyni za sporákem atd…
Nakonec jsem ji lákala na pamlsky doprostřed místností a číhala jsem. Stále nic!
Už jsem se bála nejhoršího a to, že ji najdu po čuchu.

Naštěstí jsem večer uklízela prádlo a najednou slyší takové divné škrabkání.
Chodím po pokojích a posloucham. BINGO!
V ložnici, v komodě. Bodlinka si vlezla do skříňky kde máme deky takže se tam pěkně zachumlala a cely den spala. Jelikož jsou ježci noční tvorové. A večer když dostala hlad chtěla jít ven. Jenomže skříňka byla zavřená.

Byla jsem ráda že jsme jí našli!!!

Eva

 

2 komentáře u „Schovka“

  1. bobalka napsal:

    Ježečci jsou roztomilí, mě takhle po bytě putovala želva, kolik roků si prostě chodila volně po bytě, na podzim zalezla a když se blížilo jaro, zase vylezla. Taky křečky jsme honili po bytě, když utekli z klece. Většinou v noci jsem je ulovila, když byl klid a já slyšela, jak někde škrábou.

  2. babicka11 napsal:

    Ježečka jste našli venku, nebo se dá koupit? Říká se, že každý ježek má blechy :-), ale to jde odstranit…Mě stačí, že se tu a tam objeví jeden nebo dva na zahradě….

Napsat komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna.