Bylo to brzy z jara, když vnuk na mne naléhal:  „Babí, tak už pójď

Po několika dnech deště vyhlédlo sluníčko a on se už nemohl dočkat, až vyrazíme konečně na procházku. Zamířili jsme do Olomouckého parku.
Nebyli jsme první, koho to napadlo. Míjely nás skupinky maminek s kočárky obklopené staršími pokřikujícími dětmi. Mezi nimi kličkovali kolaři a inlajny, prostě, všichni si chtěli užít krásného dne. Hluku bylo dost, tak jsme s vnukem zamířili trochu stranou.
Povídali jsme si o všem možném – jak žijí mravenci, co dělá ta včelka na pampelišce a proč křičí páv, který stál nedaleko nás na trávníku. Vnuk od malička miluje kamínky, sbírá je a strká každému do kapsy, abychom mu je hlídali. Ty nejhezčí pevně svírá v pěstičce, aby je náhodou neztratil. I dnes při povídání nezapomněl sledovat cestičku a kamínky. Zamířil i ke skupince keřů, které obklopovaly porůznu dětské průlezky a lavičky z kmenů stromů.
Šla jsem pořád krok za ním, aby mohl sám volit směr procházky a při tom se mi neztratil z dohledu. Už keře minul a začal sbírat a prohlížet své kamínky u jednoho z kmenů, když jsem zahlédla nepatrný pohyb. Zběžně jsem pohlédla tím směrem a šla dál. Pak jsem se zarazila.
Co to bylo?
Nedalo mi to, vrátila jsem se a zahleděla se do keřů. Suchá tráva, větvičky, poletovalo tam nějaké peříčko…. Pak na mne opět něco mrklo – a já ji konečně spatřila. Kachní máma si uprostřed hlučného parku, v místě, kde kolem běhají a křičí děti, udělala hnízdo a nyní seděla na vejcích. Honem jsem opatrně zavolala vnuka. Stáli jsme od hnízda necelý metr, vnuk kulil oči a kachna se ani nehnula. Pak jsem ho opatrně a potichu  odtáhla stranou.
Měli jsme zase nové téma k povídání.
Druhý den jsem z Olomouce odjížděla. Nevím, jak to s kachnou a kachňaty dopadlo. K řece to z parku měla dost daleko. Ale pevně věřím, že kachňata v pořádku vyseděla a k vodě pak bez problémů trefila. Za tu svou odvahu sedět na vejcích uprostřed rušného parku by si to určitě zasloužila.
Poslal redaktorka Mattylda.

2 komentáře u „Zážitek s vnoučkem“

  1. veruska napsal:

    V lázních v parku u rybníčku jsem chodila krmit kachny a bylo to takové pěkné , když jich kolem mě bylo třeba dvacet.

  2. babicka11 napsal:

    Kachní máma si klidně seděla v parku, ale u Tesca na Mělníku chodí kachny přímo po parkovišti, a že jich je! Řidiči jsou velmi opatrní, aby náhodou nějakou nezajeli. Je přímo legrační, když chcete zajet na místo a tam sedí kachna a ani se nehne. Musíte vystoupit, abyste ji zahnali. Jinak zážitky s dětmi jsou prima a není jich nikdy dost.

Napsat komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna.